Listopad 2007

8.kapitola

27. listopadu 2007 v 21:52 | Já |  -Tichá voda břehy mele
Přináším další kapču, omlouvám se že toho tady moc není, ale škola potřebuje více času:)

7.kapitola

23. listopadu 2007 v 15:42 | Já |  -Tichá voda břehy mele
Ahojky další kapitolu přidávám až teď, protože ve škole je toho hodně. Musím se buď učit nebo něco psát, ale deprese z toho, že je toho na mě moc ještě není tak velká:)....ale teď ta kapitolka snad se bude líbit....

6.kapitola

19. listopadu 2007 v 17:17 | Já |  -Tichá voda břehy mele
Tak Vám přináším další kapitolku snad se bude líbit...
"Ne, nesledoval jsem tě." a nebezpečně se přibližoval, dívaje se na mě těma svýma bouřkovýma očima. V tu chvíli jsem se nemohla vůbec pohnout. Ani nevím proč jen jsem tam stála a koukala do těch očí. A on se pořád přibližoval až se jemně dotkl svými rty mých. Byl to nádherný polibek. Takový motýlí a přitom tak hluboký. Jenže pak se mi všechny obvody zase seply a jediný co jsem v tu chvíli byla schopná udělat bylo odstrčit ho a utéct na hodinu. Sedla jsem si vedle Joe a ignorovala Siriuse, který doběhl hned po mně.
Z hodiny jsem, ale stejně nic neměla, pořád jsem musela myslet na to co se stalo. Jak mě políbil a jak jsme se hádali a jak je to všechno absurdní. Je to přece sukničkář. Po hodině jsem vystřelila jako blesk rovnou na přeměňování, celý den jsem pak seděla vedle Lily a moc jsem nevnímala. zbytek dne se nesl v obdobné náladě, a to jsem musela ještě v sedm na trest. Těšilo mě jen vědomí, že tam budu sama.... Lily jsem to ani nemusela vysvětlovat, protože se někam ztratila, už zase.
"Vidím, že jste tu přesně na čas. Skvěle, ale ještě musíme počkat na druhého studenta."
"Na koho paní profesorko? Vždyť to s tou kočkou byla moje chyba."
"To je možné, ale pan Black aaa tady ho máme." co ten tady dělá?
"Promiňte paní profesorko, ale zapomněl jsem na čas."
"Jistě pane Blacku, chápu že máte na starosti jiné věci," jasně nějaký rande "ale abych odpověděla na vaši otazku slečno. Pan Black zarputile přísahá, že s vámi spolupracoval." ani jsem nestačila odpovědět a už nás vedla oba dva k Hagridovi. To nechápu.
"Hagride, vedu ti sem ty dva na trest. Mají nasbírat nějaké byliny."
"Jistě profesorko MCGonnagalová nebojte. Já se vo ně postaraám."
"To doufám Hagride. Až to splní můžou se vrátit do hradu." a s tím nás tam nechala stát.
"Tak deme děcka, tady máte lucernu a seznam bylin."
"Hagride promiň, ale jak to, že trest je u tebe a ne u Filche?" musela jsem se zeptat.
"O jasně, no víš Kate, já sem vo vás poprosil Brumbála. Von by vám Filch ublížil."
"Díky Hagride." oba se na něj usmějeme, popadneme lucernu a seznam a jdeme do Zapovězeného lesa ať to máme co nejdřív za sebou. Z trestu jsme se vrátili až kolem půlnoci, nic se nestalo. Ani jsme spolu nepromluvili, teda promluvili, ale bylo to jen...."Mám tu kytku."..."Jakou?"..."Ee Camellia Sinensis, myslím."...."Hmm"....a tak podobně. Vlastně choval se jako by se nic nestalo, asi to bylo dobře.
V ložnici už byla Lily, konečně.
"Spíš?" blbá otázka
"Ne, kde si byla Kate?"
"Měla jsem trest u Hagrida. A kde jsi byla ty?"
"Já byla, vím že tomu neuvěříš, já tomu taky pořád nemůžu uvěřit...." "Lily! Tak už se vymáčkni!" zasměju se tomu jak začíná dostávat červeň do tváří. "Promiň, tak, já byla s Jamesem." hledím na ni s otevřenou pusou. "S tím Jamesem, kterého tolik nesnášíš a na kterého tolik nadáváš?" asi mě trefí:)
"Jo, ale on se změnil. O prázdninách jsem se potkali a tak nějak se sblížili."
"Páni, já jen zírám. A co? Chodíte spolu?" jsem hrozně zvědavá ženská.
"Ne, zatím teda ne oficiálně. Víš on na mě vůbec nespěchá a vysvětlil mi dokonce proč se ke mně těch šest let tak choval."
"Takže tě dostal." nebyla to otázka jako spíš prosté konstatování.
"Ano, ale chová se ke mně tak sladce. Kdybys to viděla..." a zasní se. Až se musím rozesmát. To se Lily pochopitelně nelíbí a hodí po mně polštář "Aaaa" trefí se tak, že sletím z postele přímo na zem. Ani se mě neptala na ten trest, James jí to nejspíš řekl. Usměju se, kdo by to řekl, že si Lily vážně začne s Jamesem.



Super pařba

17. listopadu 2007 v 19:59 | Já
Takže přidávám novou rubriku s názvem Co mě dostalo budu sem přidávat věci, které mě nějakým způsobem zaujaly, rozesmály nebo dostaly jak je v názvu:)...a hned sem dávám i příspěvek, který mi poslala Věrka na e-mail a který mě rozesmál....snad rozesměje i vás:)

Změna

16. listopadu 2007 v 17:16 Mé řeči
Takže jak jste si určitě všimli změnila sem obrázek, myslím, že na to jak venku sněží nesněží se hodí.
A taky se chci moc omluvit poo-poo, až teď sem si všimla ceny za spřátelení takže přidávám až teď...

5.kapitola

16. listopadu 2007 v 17:15 -Tichá voda břehy mele
Ahojky přináším už 5. kapitolu:)...tak doufám, že se vám tahle povídka líbí aspoň trochu. Ikdyž není nic moc....no nic, přeji pěkný počteníčko a za komentík budu ráda
"Návod na přípravu máte na tabuli, hodně štěstí." Super, teď se s ním budu muset dát do řeči, grrr....
"Huh, takže Blacku, víš jak na to?
"Jo vím, jen mě překvapuje, že ty to nevíš."
"Proč? Nejsem zrovna inteligentní jedinec a na lektvary sem pěknej tupec. To by si měl vědět." proč se mu s tím svěřuju?!
"Vážně? Zvláštní, Norrisovou si zvládla docela dobře." podívá se na mě tím svým pronikavým pohledem(pronikavý pohled?) a jde pro měsíček. Sakra on ví, že sem to byla já. Tak proč mě, ale nepráskl Mcgonnagalové?
Po zbytek hodiny jsme spolu nepromluvili. Zato vedle u Lily a Jamese se skvěle bavili. Dokonce to vypadalo, že Lily vůbec James nevadil. Musím se jí na to pak zeptat.
"Bravo slečno Evansová, pane Pottre váš lektvar je jedním z nejlepších. Opravdu bravo, bravisimo.Dávám Nebelvíru 50 bodů." ještě, že je máme jinak nevím, nevím.
"Slečno Blacková, pane Malfoyi váš lektvar je též dobrý" kecá má být průhledný a oni ho mají nažloutlý "to bude za 30 bodů pro Zmijozel." grr, pokrytec to su zvědavá co řekne nám...."Aaa pan Black a slečna Martensová.....no váš výtvor je řekněme velmi zajímavý" jako kdybychom to nevěděli i bez něho "Myslím, že místo lektvaru neviditelnosti jste vyrobili lektvar proti kašli"
"Vážně?To je dobře ne?Pane profesore." mlč, kriste pane, mlč
"Proč myslíte pane Blacku?"
"NO vemte si, že častěji budete potřebovat lektvar proti kašli než lektvar proti neviditelnosti." bože proč nemlčí? Za co mě tresráš?Co sem ti udělala tak strašnýho? Asi se musím tvářit vážně strašně, protože všichni na nás obrátili pozornost a pochechtávaj se nám.
"To máte pravdu pane Blacku, ale i přesto....dávám vám 10 bodů za snahu." css jen proto, že je Sirius z čistokrevný rodiny...a vůbec mám být ráda...něco asi na mě leze...dále rozdal Křiklan ještě body Remusovi, pár dalším lidem a pak samozřejmě Snapeovi. Další jeho oblíbenec, ze Zmijozelu. Myslím, že Snape jednou bude Mistrem lektvarů.
Obrana byla lepší. Dostali jsme opět nového učitele, nějakého Kurta Greena. Zajímavý učitel, ale stejně tu bude jen tento rok. Jako každý kdo učil tenhle předmět. Pak jsme měli konečně dvě hodiny volno. To jsem byla s Lily ve společence. Chtěly jsme si udělat úkol co jsme dostaly od toho Greena. Prý, aby si prověřil naše schopnosti. Šlo nám to dobře, dokud nedorazili kluci. A hned ať si přisednem k nim. Chtěla jsem jim něco odseknout, ale Lily mě předběhla a souhlasila. Asi mi něco uniklo.
"Lily, promiň já teď jsem si vzpomněla, že musím ještě za Jo z Mrzimoru, slíbila, že mi něco ještě dneska ukáže. Za chvíli jsem zpátky, jo?" Black se zase ta divně kouká, už mi tím leze na nervy.
"Ne v pohodě, nejspíš budu u kluků." s tím odcházím. Jo už mi to ukazovala, byla to fotka jejího nového přítele, nejspíš se za něj po studiu provdá, přeju jí to....teď, ale musím za Mcgonnagalkou, nemůžu jí nechat dát trest kluků, když to neprovedli, taková sketa nejsem. Je mi sice jasný, že mě Filch sežere zaživa, ale jsem z Nebelvíru! Musím něco vydržet. Tohle všechno jsem si opakovala, když jsem u ní klepala na dveře kabinetu.
"Dále." šance vymluvit se sama sobě, že není doma neprojde.
Tak tedy vstoupím a pozdravím "Dobrý den paní profesorko"
"Slečno Martensová? Stalo se něco?" jo kdyby jste věděla
"Ano, víte to já bych měla mít školní trest kvůli paní Norrisové." tak a je to venku. Kouká na mě vyjevně, asi přemýšlí nakolik mi může důvěřovat. "Jste si jista slečno?"
"Ano."
"Dobrá, je vám tedy doufám jasné, že dostanete trest."
"Ano, proto jsem tady paní profesorko."
"Hm, dnes v 7. hodin tady. Teď můžete odejít."
"Děkuju paní paní profesorko." fíha tak to dopadlo ještě dobře, nechci vidět Filche až se dozví, že otjá sem ublížila jeho kočičce. A s vlastními myšlenkami jsem odcházela do věže, Když jsem prošla otvorem překvapili mě dvě věci. První - Lily byla s pobertama a smála se a druhá - seděla vedle Jamese a vůbec jí to nevadilo.
"Kate tady jsi! Pojď za námi." ???
"Moc ráda, ale musím už jít na hodinu Astronomie, sem se vlastně vrátila jen pro učebnici."
"Ty vlastně jdes ještě na astronomii. Tak to můžeš jít se Siriusem, ten tam jde taky. Viď kámo." Se Potter úplně zcvokl? A odkdy chodí Black na astronomii jsem myslela, že ho nebavila.
"Hm, když jí to nebude vadit." jasně, že bude..."Ne, proč by mělo?" sarkazmus jen číší. Cestou tam přemýšlím nad vším co jsem si slíbila a kolik jsem toho splnila.
"Kate?" on mi říká jménem? Se mi asi něco zdá...
"Co?"
"Kde si byla dopoledne? Protože s Kowalskou si nebyla."
"A to víš jak? Si mě jako sledoval nebo co? A vůbec tobě není nic do toho s kým jsem kde byla!" vím nemusela jsem tak vyjet, ale co si jako o sobě myslí. Mu do toho nic není....

4.kapitola

14. listopadu 2007 v 17:27 | Já |  -Tichá voda břehy mele
Rovnou vám přináším i další kapitolku...je o hodně delší, rozvinula sem tam i dialogy a celkove sem poslechla radu Dragey:) takže tady je, přeju pěkný počteníčko...
V kočáře jsem s Lily seděly sami. Kam se poděli kluci mi bylo v tu chvíli fuk, ale stejně jsme si to neužily. Každá jsme totiž přemýšlely ani nevím nad čím. To už ale stejně nezjistím, protože jsme právě přijely ke hradu a šly do vstupní síně.
"Hm tak se mi zdá, že letos je výzdoba horší než loni."
"Prosím tě vždyť je stejně krásná jako loni."
"Myslíš Lily?"
"Jo a mlč, Klobouk bude zařazovat."
"Hmchm" "Hmchm...hmchm...."
"Přestaň Kate!"
"Já za to nemůžu. Já se nudím! Už aby byl konec."
"Ještě chvíli. Hele stopro, že tenhle prcek půjde k nám."
"Myslíš?" "Nebelvír!"
"Vždyť jsem to říkala, že bude u nás."
"To fakt nechápu. Jak si to věděla?"
"Tak. Prostě sem to věděla."
"A jak se vůbec ten prcek jmenuje?"
"Matthew Price."
"Uchrg."to sem se málem udusila
"Price?!" "Ty ho znáš?"
"Ne, neznám."
"Vážně?"
Co nejpřesvědčivěji se zazubím "Jo, neznám ho." tak proč sem se tak zasekla?
"Nebelvírští ke mně."
"Lily? Jaké je heslo do spolčenky?"
"Proč, ty nejdeš s námi?"
"Du, ale.....jen tak. To je jedno..."
"Nebe nezná vyvolených."
"Co?" "To je heslo, ty trdlo."
"Aha, fakt? Kdo to vymyslel?"
"To nevím. Jen doufám, že budeš zpátky do večerky. Nerada bych, aby hned první večer přišla naše kolej o body."
"Neboj mami, do rozednění jsem zpátky.":)
"Kate! To není sranda."
"Já vím, promiň." a upalovala jsem pryč. Hrad byl krásný jako vždy.
"Mňau" sakra....Norrisová....ikdyž....napadlo mě něco ďábelského:)
Bože, mám jediný štěstí, že teď už nikdo nebude ve společence, nechce se mi vysvětlovat co sem dělala venku:).
Vzbuzená Buclatá dáma je pěkně rozmrzelá. Ono se jí ani nejde divit chudině, kdo by čekal, že bude kvůli mně tak dlouho vzhůru. Teď už musím jen nahoru do komnaty a spát. Zítra to bude pěkná rána. Hahaha(to se směju)
"Martensová?" "Kate?" ups....
"Hmm?"
"Cos dělala tak pozdě venku?" to že tu bude Black sem mohla tušit, ale že tu bude i Remus?! A kde je Potter? Něco zkusím....
"Eh, víš mami, tati já vážně chtěla přijít včas," zabírá to, čumí na mě jak telata na nový vrata. Honem pokračovat a nenápadně se šinout ke schodům...."ale když jsem se vracela, tak mi podklouzla noha a než jsem se zvedla už bylo pozdě." než mi stačili odpovědět byla sem v ložnici a dávno spadla. Zítra se jim budu muset vyhýbat.
"Viděl si to Remusi?"
"Jojo, ale že nás dostala."
"Nedostala jenom překvapila."
"Siriusi říká ti něco Tichá voda, břehy mele?"
"Jo, ale je to pěkná blbost." a s tím se zvedl a šel taky spát. Jen Remus věděl, ale nechal to být a následoval jeho příkladu.
Ráno jsem se vzbudila zároveň jako Lily, což je štěstí, protože představa, že jak mě budí je děsivá.
"Dobré ráno." "Dobré."
"Půjdeme na snídani?"
"Rozhodně. Mám hlad jako vlk." společenkou jsme se prosmýkly, kluci si nás vůbec nevšimli. Nevím jestli schválně nebo náhodou. To bylo fuk teď jsem viděla jen snídani....
Snídaně byla výborná, rozvrh šílený....za předměty jsem si vzala Kouzelné formule, přeměňování, lektvary, bylinkářství, obranu proti černé magii a astronomii. Lily ho měla podobný. A k naší smůle či štěstí měli s námi hodiny i Pobertové. A hned první dvouhodinovku lektvary, jak říkám šílený rozvrh....
"Kate, dělej! Neciv tak do toho rozvrhu a pojď nebo přídem pozdě."
"Tobě se to mluví, ty si u Křiklana oblíbená." a hele blíží se McGonagallka a nevypadá dobře. Že ona ví, že to já sem nechala nafouknout a zelektrizovat Filchovu kočku. Musím najít výmluvu a to sakra rychle. "Oum, phú..." ona nešla za mnou? A za kým teda šla? Za Blackem a Potterem? No to si dělá srandu.
"Kate?! Deme?"
"Jojo už du. Lily, nevíš co se stalo?" kývnu směrem ke klukům. Proč na mě Black tak čumí?
"Ti dva prej něco provedli Norrisce, ale protentokrát tomu moc nevěřím. Viděla sem je celou dobu ve společenské místnosti." tak proto na mě kouká. On si myslí, že sem to byla já. No super, netváří se zrovna happy. Asi dostali školní trest.
"Hm, tak jdem nebo bude Křikla brblat." Lily se na mě jen podívala stylem Ty zase plácáš nesmysly a táhla mě směr sklepení. Přišly jsme se začátkem hodiny a kluci tu už byli. Vážně by mě moc zajímalo jak to dělaj, když ještě před chvíli byli v síni a nepřeběhli nás.
"Tak studenti dovnitř, dovnitř." Křiklan, brrrr....jeden z učitelů co nadržuje Zmijozelu. Má i vlastní klub oblíbených žáku, tam teda chodí lidi ze všech kolejí, ale jen ti co pro něj později můžou mít dobré konexe nebo v nich vidí velký potenciál.
"Dnes si uděláme Lektvar Neviditelnosti ve dvojících." nééé, nesnáším ho! Při mé smůle dostanu Malfoye nebo Bellu a to bych nepřežila....
"Takže začneme....Pan Abraham a slečna Truksová" možná to nebude tak špatný, to vypadá, že budeme ve vlastních kolejích...No jo už asi zjistil, že nemá smysl nás dávat dohromady se Zmijozelem.....
"Pan Black a slečna Martensová" beru zpět, nenávidím ho!! Šinu si to sklesle k Blackovi. Dneska to bude fakt dlouhej den. Teď už můžu jenom doufat, že Lily padne k Jamesovi...."Slečna Evansová"....chvíle napětí....."A pan Potter" ha sem škodolibá potvora, ale těší mě, že jsou spolu, si budou moct alespoň v klidu promluvit. připadá mi totiž, že James zmoudřel, ani jednou ještě na Lily nehulákal ani nic podobného. Což v předešlých letech bylo na denním pořádku. Remus je s Eve. To je v pohodě, ale chudák Path je s Peterem. No netváří se zrovna šťastně....možná bych s ní i měnila...
Tak tady je ta kapitolka snad ste tu délku vydrželi a snad se vám líbila a ještě za komentík budu ráda:)



Diplomek za bleskovku

14. listopadu 2007 v 16:35 | Já
Tak tady mám první diplomek...moc me potesil, dostala sem ho od poo-poo a musím i říct, že mi po dnešku zvednul náladu, takže za to moc děkuju:)....a určitě se mrkněte na její blog. Stojí za to...

3.kapitola

12. listopadu 2007 v 16:50 | Já |  -Tichá voda břehy mele
Přináším třetí kapitolku je trochu kratší než ty předešlý. Je to způsobeno tím, že jsem neměla čas to víc dodělat...promiňte
"Eh já?" zdá se mi to nebo znachověl?
"Moc rád bych ti to řekl, ale musíme jít s Lily do prefektského vagónu. Viď Lily?" no tak jestli jsem si doteď myslela, že se mi zdá tak teď jsem v komatu. Ti dva se v klidu zvedly a nechaly mě tu s těma magorama.
"Tak se zdá, že jsme tu sami Martensová."
"To asi těžko. Pokud si si nevšiml tak je tu ještě Potter s Pettigrewem." že já se s ním vůbec bavím. Já jsem snad vážně šiblá.
"A to vadí? Peter chrápe a James by si taky nevšiml jak je mimo." on se usmál, magor to je
"Css, s tebou nikdy. Rozumíš nikdy Blacku." to by mě rovnou mohli zavřít k Mungovi. A on se začne smát tím svým štěkotem...
"Ale no tak Martensová, kdo by mi odolal?" Bože, ten je tak namyšlenej.
"Huh, nech mě hádat....že by já?" ha, ten jeho výraz! To jste měli vidět. Teď mi dal dokonce pokoj a začal se bavit s Jamesem. Ooo jak jsem dobrá:). Zbytek cesty proběhl relativně v klidu.
Na nástupišti byl jako obvykle Hagrid, aby vyzvedl prváky. Tenhle poloobr mi přirostl k srdci, je to takový dobrák, co miluje nebezpečné tvory. Jeho velkým snem je mít vlastního draka. Ještě tady dělá šafáře a klíčníka. Ale teď honem ať stihnem kočáry. Na loďkách se plaví jen nováčci. Pak jezdíte už jen kočáry. Ty táhnou testrálové. Jednou bych je chtěla vidět, vím je to divný, ale nemůžu si pomoct. Hrozně mě láká je spatřit, ale to bych nejdřív musela vidět smrt. Testrály spatří jen ten kdo viděl někoho umírat. A to já naštěstí neviděla.
Jak vidíte opravdu je to strašně kraťoučká kapitolka, ale slibuju, že se pokusím napsat co nejdřív další a delší...a za komentíky budu vděčná:).....

2.kapitola

11. listopadu 2007 v 13:44 | Já |  -Tichá voda břehy mele
Přináším druhou kapču, doufám, že se bude líbit:)
Ráno vylítnu z postele jako namydlenej blesk, né ani tak proto, že mi zvonil budík, ale proto, že mé drahé mamince utekla její ještě dražší kočíčka a hádejte kam si to namířila? Ano, pro ty z vás kdo hádají, že ke mně do postele, dávám 5bodů. Ta kočka mi nevadí, mám zvířata ráda(až na paní Norissovou, ale to není zvíře to je příšera), ale vadí mi, když přijdou se záměrem kousnout mě. To bych pak vraždila, ale dost naříkání a vraždění:). Dnes jedu do školy. HURÁ! Ne zas tak HURÁ!, ale prostě Hurá. Teď ještě najít to co si mám vzít na sebe, nasnídat se a rychle do auta.
Dodnes si pamatuju svoji první cestu, ta dnešní se od té první moc nelisí krom toho, že dnes vím kam mám jít. Po skoro hodinové cestě v našem autě jsem konečně na nádraží. Dorazily jsme tak akorát, takže žádné zdržování a rovnou si to razím k vlaku. Ještě se rozloučit s mámou, naposledy ji zámavat, nasotupit a konečně jít hledat Lily. Vůbec sem ji totiž neviděla u vlaku. Když už si myslím, že Lily ve vlaku snad ani není tak ji najdu jak sedí samotná v kupé a čte si knížku.
"Aaa Lily, tady jsi, Už jsem si myslela, že tě nenajdu." což je pravda, já si to fakt myslela.
"Kate! Ráda tě vidím. Jaké byly prázdniny?" než jsem stačila odpovědět otevřeli se dveře a stál v nich Remus. Další člen Pobertovy party. Říkala sem vám vůbec, že máme na škole Poberty?Ne? To musím napravit:). Takže do Pobertů patří Potter, Black, Remus(hrozně to milý a chytrý kluk, bohužel vlkodlak, neví, že to s Lily víme) a Petr Pettigrew(to je takový jejich ocásek, hroznej stydlín) a tihle pobertové nebo záškodníci chcete-li dělají na škole samí žertíky.
"Ahoj holky můžu si přisednout? Ono jinde není místo."
"Jo jasně, klidně si přisedni." ani jsem to nedořekly a už byli v kupé všichni čtyři.
"Nazdar holky, dík za místo."
"Nazdar Blacku. Aspoň, že poděkuješ." Říkala sem, že ho nesnáším:)
"Ale Martensová, ty si jedla vtipnou kaši, co?
"To víš, že jo, tu já nejradši. Hm, Lily na co že ses mě to ptala? Aha už vím." ignotuju, že mi Black chtěl ještě něco a pokračuju...
"O prázkách jsem jela s mámou do Irska. Bylo to tam fakt moc pěkný, chtěla bych tam i příští léto. No a pak jsem jela ještě na týden za tátou, ale nic moc. A co ty?"
"Já byla s našima u moře ve Španělsku a taky dobrý."
"No a my jsme si s Jamesem užívali v staré dobré Anglii." podívala jsem se na Blacka stylem: A koho to zajímá, ale zřejmě si toho nevšiml.
"A kde si byl ty Remusi? Když už jsme v tom povídání."
Tak nevím, jestli je lepší než ta první, vím že to moc okecávám a akce nikde, ale snad brzo bude....ta akce....no když budete chtít zanechte komentík....předem děkuji...

1. kapitola

11. listopadu 2007 v 12:01 -Tichá voda břehy mele
Jěště dneska se vyspím a pojedu naposledy do školy. Bude mi chybět, přece jen chodit šest let do jedný úžasný školy není jen tak. Ne, teď přeháním občas to nebylo úžasný, ale ukažte mi školu kde se Vám ani jednou nevloudila myšlenka, že by jinde nebylo líp. Ta snad neexistuje. Už se těším na holky jak si pokecáme co, kdo, kde, jak dělal, ale nejvíc se těším do školy. Letos jsem se totiý rozhodla, že si to v Bradavicích pořádně užiju, nehledě na tresty netresty:). Chápejte nejsem andílek, ale když kamarádíte s primuskou není snadný být ta zlobivá, zvlášť když o pastičky se starají školní hvězdy - James Potter a Sirius Black. Kluci nejsou špatní, jen mají své dny jako každý....A teď promluví moje špatná stránka, to jen abych mohla říci: "Ano zastala jsem se jich.":) Jsou to namachrovaní blbečci co si myslí, že jim patří svět. Jeden si furt čechrá vlasy, druhý sbalí všechno co před ním neuteče na strom. Možná přeháním, ale věřte mi mám pro to důvod. Asi ve druháku mě Black hodil do jezera u hradu. Říkate co je na tom strašnýho, ale byl únor a voda měla kolem 2° pod nulou. A proč? Jenom proto, že jsem se zastala nějakýho zmijozeláka. Což mě přivádí k další věci: Nezastávat se Zmijozelských! Jasně všichni nejsou asi stejní, ale i tak. Ale to jsem odbočila, takže od té doby jsem alergická na Blacka, studenou vodu a zmijozelské. A proč nesnáším Pottera? Dobře ten mi nic neudělal, tedy nic prokazatelného, ale protože jsem solidární človíček nemusí ho kvůli Lily. Pořád říka Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet. Víte já osobně si myslím, že ho má ráda, aleto si ona prostě nepřizná a já jí to říkat nebudu, nejsem šiblá jak James.
Ale taky bych se mohla konečně představit i já, že? Hm, nečekejte něco extra:). Jmenuji se Kate Martensová, je mi 16 let, chodím do Bradavic do Nebelvíru a půjdu do sedmého ročníku. Ač tomu nerozumím z nějakýho mě neznámýmu důvodu jsem prolezla všech těch šest ročníků. Mám sovu jménem Apollon a jsem trdlo, ale hrozně milý trdlo:).
A teď konečně jak vypadám. No takže, měřím 170 cm, postavou normální a na hlavě nosím lokny po ramena:), barvy špinavé blond a oči mám hnědé jako dva oříšky. Já vím, blbá kombinace, ale vybírat si nemůžu. Co mi rodiče dali do vínku to mám. No a teď už bych měla jít spát jinak se toho zítřka nedočkám.

Tak jestli jste to vydrželi až do konce tak jste dobří a zanechte tu prosím nějaký komentík.Díky

Info - Tichá voda, břehy mele

11. listopadu 2007 v 12:01 | Já |  -Tichá voda břehy mele
Nová kapitolovka:)
O čem to je?: takže o Pobertech, já vím, že povídek na jejich téma je spousta, ale nemohla sem si pomoct....a bude to nevim jestli zrovna romantika, drama nebo něco jiného ale tak normálně
Kdo tam bude?: samozřejmě pobertové:), Lily Evansová, Autp.Kate Martensová a další z tý doby


Nová povídka

11. listopadu 2007 v 12:00 | Já |  Mé řeči
Takže jak jsem včera psala dneska vkládám novou povídku s názvem Tichá voda, břehy mele. Ten název se možná ještě změní, protože je jen abych věděla co a jak takže možná se ještě změní....Snad se vám bude líbit a komentujte, kritizujte, protože je to moje první kapitolová povídka. Takže budu ráda za jakékoliv připomínky:)

Další nový blog

10. listopadu 2007 v 13:53 | já |  Mé řeči
Ahojky tak se opět ozývám:)....mám tu nový blogisek a tentokráte od kamarádky od mé sestry www.s.a.l.o.m.e.sblog.cz tak se taky určitě juknete...ted zkouším napsat ještě jednu povídku blíž k tomuneprozradím, protože nevím o čem to bude. Zatím to jenom vyvíjím. Tak pěknej víkend...

Nové blogy

10. listopadu 2007 v 10:59 | já |  Mé řeči
Takže mám tu nové blogy od svých dvou kamarádek, dala jsem je sem sice už včera, ale teď je ot oficiální:)Tak se tam mrkněte...

Pomsta

9. listopadu 2007 v 21:52 Povídky
První povídka:)je to taková blbost, tak to omluvte...a za chyby se taky omlouvám, nemám sílu to po sobě kontrolovat...
Byla půlnoc, ale to mu vůbec nevadilo spíše naopak.Čekal, přemýšlel, vzpomínal. V noci se cítil silný, věděl, že jen tehdy je svým opravdovým pánem a to mu vyhovovalo. Kdysi takový nebyl, kdysi měl vše co si mohl přát. Rodinu, přátele, práci, koníčky, beztarostný život. Tehdy nevěděl jak život dokáže být krutý, jak v jednu chvíli Vám dá všechno a v další Vám to sebere a srazí na kolena. A vy jste v koncích. Co Vám zbývá? Pomsta! Dejste stranou jestli je to morální nebo ne. Pomsta jako jediná Vám zbyde, když jste na dně. Pomáhá Vám nezbláznit se, zvednout se ze dna a jít dál. Pomáhá Vám v růstu, zbytek života, který zbýva zasvětíte této činnosti.
Hledáte toho kdo Vám způsobil tu bolest a život obvinit nemůžete. A on konečně došel na konec. Našel toho kdo mu způsobil tolik bolesti.
Arnold Donovan. Jeho nejlepší přítel, jeho svědek na svatbě, jeho skoro bratr. Čtyři dlouhé roky čekal, plánoval a hlavně hledal. Teď tu stál před jeho dveřmi a zbývalo jen udělat jeden krok. Krok k zavření celé jeho minulosti.
Arnold byl překvapený, když ho viděl stát na prahu svého domu. Myslel si, že je mrtvý, ale jak bylo vidno nebyl. Teď po těch letech litoval co mu způsobil. zasloužil si trest a ten musel nevyhnutelně přijít. Vždyť to on na něj vymyslel tu boudu a obral ho tím o všechny jeho peníze, to kvůli němu šla jejich firma do konkurzu a konečně to kvůli němu zemřela jeho žena. To poslední opravdu nechtěl, v tom autě měl sedět Richard ne Mary. Stala se chyba, pro něj, kdyby tam nastoupil Richard tohle by se nestalo a proto musel zemřít. Věděl, že ho Richard zabije stejně jako věděl, že zítra vyjde Slunce. Jen netušil zda to Richardovi přinese mír do duše.
Richard opravdu Arnolda zabil, ale vytoužený klid mu to nepřineslo. O měsíc později byl nalezen oběšený u hrobu své manželky. Vykonal svou pomstu, ale něměl už dál pro co žít a jediné východisko bylo jít za ní. Teď byl konečně šťastný, byl s Mary Navždy a to bylo nejdůležitější.

Hamlet aneb jak jsem ho pojala v prváku

9. listopadu 2007 v 8:09 Mé řeči
Moc se omlouvám jestli jsou tu hrubky moc jsem to nekontrolovala a navic jsem tohle napsala v prváku, takže to prosím berte s rezervou.
Povím Vám jeden příběh.
Žil jsem v královském hradě na drsrném severu. Měl jsem rodinu, kterou jsem nade vše miloval, ale Klaudius, bratr mého otce toužil po moci a nenáviděl ho. Proto mu nalil jed do ucha, aby zemřel. Nikdo o tom nevěděl, ani já to netušil, dokud se mi jednoho večera nezjevil duch mého mrtvého otce a neřekl mi pravdu.
Stal se ze mě blázen, kvůlu pomstě jsem byl ochoten obětovat vše. Využil jsem návštěvy kočovných herců a zinscenoval s nimi představení, které ukazovalo události při otcově vraždě. Po této ukázce jsem šel mé matce, která si toho odporného vraha vzala, vyjevit vše co jsem se doposud dozvěděl.
Tehdy jsem i já poprvé zabil. Bylo to tak jednoduché, prostě bodnout do závěsu a cítiti tu euforii a radost nad tím, že jsem zabil vraha mého otce. Jaké však bylo mé zděšení, když místo vraha tam stál Polonius, otec mé milované Ofélie. Pravdou je, že byl přivržencem Klaudia a špehoval nás v matčině ložnici, takže si svým způsobem zasloužil smrt, ale má euforie byla pryč.
Po těchto událostech se Klaudius definitivně rozdhodl se mě zbavit, a proto mě hodlal poslat s mými bývalými spolužáky do Anglie. Já tušil léčku, zmocnil jsem se tedy dopisu a změnil jsem ho. Místo mě popravily oba doručovatele, kteří mě měli špehovat. Nebylo to ode mne spravedlivé, ale kdybych to neudělal zemřel bych já. Bylo to kdo z koho. A tak jsem se vrátil zpět domů do Dánska. Nebyl to šťastný návrat, hned po příjezdu mi můj dobrý přítel Horatius oznámil, že má láska Ofélie se zbláznila a utopila. Byl jsem zdrcen. Ve stejný čas jako já se vrátil z Francie i brat Ofélie Leartes, který přijel pomstít smrt svého otce Polonia, byl však využit tím zlosynem Klaudiem. Leartes se mě rozhodl zabít, bojovali jsem spolu a já zvítězil, zabil jsem ho. Z radosti, že žiju a mám jen malé škrábnutí jsem se radoval jen okamžik neboť mi v tu samou chvíli projela celým tělem nesnesitelná bolest. Leartův rapír byl otráven a já tu umíral. Moc to bolelo, ale takhle jsem zemřít nemohl, ne s vědomím, že vrah mého otce žije, proto jsem se z posledních sil vzepjal a bodl. O této chvíli se mi zdálo tak dlouho a já věděl, že už můžu v klidu umřít. Ale ještě než se tak stalo, viděl jsem zemřít i mou matku. Otávila se pohárem vína, který byl určen mně, kdybych náhodou přežil. Když celé toto drama viděl Horatius z lásky ke mně se chtěl také zabít, ale zabránil jsem mu v tom. Mrtvých tu už bylo dost a já potřeboval někoho komu mohu věřit, potřeboval jsem někoho kdo by pravdivě vylíčil můj příběh a všechny mé pohnutky, které mě vedly k mým činům.
Tak jsem skončil Já Hamlet, princ Dánský.
Takže doufám, že jste to vydrželi čist až do konce...

Spuštění

8. listopadu 2007 v 20:17 | Já
Ahojky,
Dnes poprvé první text:) no snad to nebude tak hrozný a trochu mi to půjde...můůůj první blog:)....