12.kapitola

13. prosince 2007 v 17:57 | Já |  -Tichá voda břehy mele
Nazdárek, další kapitolka.

Aaa konečně jsem se sem dostala na dýl než na 20 minut:), což znamená, že můžu přidat nikým nerušena další kapitolku...Málem bych zapomněla, nevím na co myslím, moc chci poděkovat holkám za to že mi daly komentář. Potěšilo mě, že to někdo ocenil:) Ale mohlo by jich být víc;) A teď po mých kecách nová kapitolka.....Doufám, že si ji užijete a moc Kate nenadávejte, ona za to nemůže:)
"Co to má být?" Jeho hlas je úplně ledový, jen oči na něm prozrazují jak to v něm vře.
"A co přesně myslíš? Protože třeba teď jíme." Vím, že to nemám dělat, ale pokud chci, aby zapomněl musím být co nejhnusnější.
"Mám na mysli ten dopis."
"Myslíš ten, ve kterém je to jasně psaný?" Holky se dívají vyjukaně, kluci zaraženě, neví o čem je řeč.
"Jo přesně ten."
"Tak k tomu ti nemám co říct a teď" Zvednu se a chci jít pryč, nechci zůstat v jeho přítomnosti dlouho, nemusela bych to vydržet a to by nebylo dobrý. "dovol musím už jít něco mě ještě čeká." Ale Sirius mě chytí za loket a otočí směrem k sobě.
"A co? Nebo spíš mám říct kdo?"
"Do toho ti nic už nic není a pusť mě."
"Myslel jsem, že ty jsi ta pravá, ale asi jsem se spletl ty jsi jen obyčejná..."
"Co? Co jsem? Coura? Možná, ale ty mě nemáš co soudit. Ty, největší děvkař na škole."
Vysmívám se. To ho ranilo, viděla jsem jak i ten poslední plamínek v jeho očích pohasl. Rezignovaně pustí moji ruku a sklesle sedne vedle Jamese. Všichni hledí, nejspíš si myslí, že je to jen další hádka o blbost jak bylo u nás zvykem celých těch šest let. Nepřemýšlela jsem nad tím a hrdě vykráčela ze Síně na chodbu, kde jsem se pak rozeběhla do Nebelvírské věže. Za dvě hodiny po mě pak přišla konečně i Lily, byla pěkně naštvaná.
"Co je Lily? Něco s Jamesem?"
"S Jamesem ne, s mojí nejlepší kamarádkou. Co si to udělala Kate?" Zůstanu na ni zírat.
"A co jiného jsem měla Lily dělat?! Miluju ho, ale nemůžeme spolu být. To co jsem mu udělala nebylo správné, ale tím, že mě bude nenávidět ho udržím od sebe dost daleko." Teď pro změnu zíra Lily na mě.
"Miluješ? Kate takhle se láska neprojevuje."
"Lily ty,....nechápeš to." Jsem nešťastná, jak jí to vysvětlit, aby pochopila. "Já si musím vzít jednoho kluka. Nemůžu být se Siriem."
"Cože? Co to říkáš?" Dívá se nevěřícně.
"Pravdu, tohle mi přišlo, když jsem ležela na ošetřovně."
"Od koho? Od toho kluka?"
"Ne, od mámy."
Podala jsem jí ten dopis.
Kate,
Brumbál mi oznámil co se ti stalo. Doufám, že jsi v pořádku.
Proto ti, ale nepíši. Ozval se starý přítel mého otce, tvého dědy. Předložil mi dohodu, kterou uzavřeli krátce po tvém narození. Netušila jsem o ní, jinak bych ti o tom řekla již dříve.
Jakmile to půjde vrátíš se domů a vdáš se. Ano, vidíš dobře vdáš. Dohoda tvoří uzavření sňatku mezi tebou a Ericem Claytonem. Je to milý a hodný hoch.
Jeho rodiče pocházejí ze starodávného a velmi váženého kouzelnického rodu.
Doufám, že chápeš, že tuto skutečnost musíš akceptovat. Brzy očekávám tvoji odpověď na tento dopis.
Tvá matka
"No to zírám. Neříkala si náhodou, že je tvoje máma v pohodě?"
"No říkala, já si to myslela....doteď, ale asi jsem se spletla." Pokrčím rameny, taky nevím co si myslet o zvratu v chování mé matky.
"Ale teď už aspoň víš proč s ním nemůžu být."
"Kate, tohle mění zcela situaci. Když mu to řekneš určitě změní názor a bude rád."
"Ne! Lily ikdyž bych chtěla tak teď už to stejně nepůjde, slyšela si na večeři co sem mu řekla. Tohle žádnej kluk jen tak nepřejde. A ty mi slib, že mu to neřekneš."
"Dobře." Usměju se. "Ikdyž nerada." Rezignuje nakonec. "Ale něco mi slib."
"Ano a co?"
"Že si toho,.....ty víš nevezmeš." Smutně se na ni podívám.
"Tak to jediný ti nemůžu slíbit."
"Ach, máme to, ale komplikovaný život. Pojď už spát, ať si zítra vyspaná." Neznatelně kývnu, ale stejně neusnu. Před Lily sice dělám, že spím a když ji pak slyším vstávat je mi jasné, že jde dolů do společenky říct jak dopadla. Normálně bych vstala a šla poslouchat, ale nemám sílu vůbec na nic, jen ležet a koukat do zdi.
*******
"Lily? Co jsi zjistila?"
"Vím, proč to udělala, ale nesmím ti to říct. Promiň Siriusi."
"To nemyslíš vážně! K čemu mi to teda je, že to víš, ale nesmíš mi to říct? A co ty Jamesi? Řekni přece něco?" Proč mlčí? Copak ve všem musí souhlasit s Evansovou?
"Promiň brácho, ale jestli Lily říká, že to nemůže říct tak asi fakt nemůže." No jasně, že musí.
"Tak vám teda děkuju za skvělou pomoc, fakt!" Vztekle sebou praštím do křesla. Je to snad trest, za to že jsem holky jen využíval a nemyslel to s nima vážně?
"Tichošlápku no tak nebuď naštvaný, Lily za to nemůže." Remus, ten aby se někoho nezastal.
"A kdo za to může? Já snad?" Ticho, proklaté ticho.
"Jste fakt skvělí díky, proč jste teda tady se mnou, když si myslíte, že je to moje vina?"
"To si nemyslíme brácho, jen nevíme na čí stranu se přiklonit. Oba jste naši kamarádi a Kate měla určitě dobrý důvod."
Kate, jediná holka kterou bych byl ochoten milovat celý život. Byla pro mě jako Lily pro Jamese. Možná, že kdybych jí to řekl a nehádal se s ní tak by se mnou zůstala. Proč jsem takový hlupák? Složil jsem hlavu nešťasntně do dlaní. Pamatuju si na první den kdy jsem ji uviděl. Stála na nádraží a bylo vidět, že je celá nesvá a neví kam jít. Moc jsem ji nezaujal, vůbec si mě nevšímala. Tedy až do druhého ročníku, kdy jsem ji hodil do jezera. Bylo to nechtěně, chtěl jsem tam schodit Malfoye, ta sketa vytahovala hůlku a chtěl na ni vyslat nějaké kouzlo. Bohužel jsem to nevychytal a shodil ji, mělo to jednu výhodu věděla o mé existenci a nevýhodu, že jsme se začali hádat. Ikdyž i to byla jistá výhoda byl jsem ji nablízku. Možná kdybych vážně neproháněl tolik těch sukní.
"Tichošlápku? Pojď už spát, tady nic nezmůžeš."
"Promiň?" James mě úplně probere ze vzpomínání.
"Říkám, že už jdeme nahoru spát. Tak pojď taky."
"Aha, jo jasně, promiň. A kde je Lily?"
"Šla před chvílí."
"Hmmm..." Zvednu se a jdu za Jamesem do ložnice, ještě naposledy kouknu ke schodům jestli neuvidím Kate jak sbíha dolů a pak zapadnu taky. Stejně, ale vím, že neusnu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jenny Jenny | Web | 15. prosince 2007 v 15:06 | Reagovat

Teeda...já zírám, skvělá kapitola!! Chudáák Kate=( a Siri=( No, jsem moc zvědavá, jak se to bude vyvíjet...

2 Dragea Dragea | E-mail | Web | 16. prosince 2007 v 21:38 | Reagovat

hmm...no zajímavý...jsem čímdál tím zvědavější na pokračování :)

3 evelis evelis | E-mail | Web | 3. února 2008 v 12:37 | Reagovat

tak už vím proč:(

4 MarryT MarryT | Web | 17. května 2008 v 22:18 | Reagovat

No páni! Super kapitolka. Teď iž i víme jak to doopravdy bylo s tím jezerem. Ale ta matka, nevím co bych dělala, kdyby mě nutili si někoho vzít... asi bych utekla...

5 luckily luckily | Web | 10. srpna 2008 v 17:12 | Reagovat

ááá, tak už vím proč s ním nemůže být..:( no, snad se to nějak spraví..:)

náádherná a smutná kapitolka:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama