21.kapitola

16. ledna 2008 v 21:53 | Já |  -Tichá voda břehy mele
Uf tak další kapitolka, jak jsem psala dneska to bylo na dýl...

Myslím, že délka je docela slušná, ale je to jen náhodou...Jinak nevím kdy přidám další kapitolku, mám moc práce ve škole, píšeme teď všude pololetní písemky a uzavíráme známky a jelikož potřebuji, aby vypadaly aspoň trochu pěkně musím se snažit:)
Tahle kapitolka bude trochu smutná, myslím. No posuďte sami.
Na chodbách se to hemží spousty studenty, ale moc jim nevěnuju pozornost, hlavní je dostat se na snídani. Jediné čeho jsem si všimla bylo, že na mě Zmijozelští házeli nenávistné pohledy hlavně jeden peroxidový blonďák. Asi se mu nelíbilo jak jsme dali nafrak té jeho bandě.
"Ahoj zlato." Zakřičí na mě hned jak se objevím u dveří moje zlatíčko…cože?...nestačím se pořádně zamyslet nad tím co jsem si pomyslela a zla…Sirius pokračuje dál. "Držím ti tu místo."
"Ahoj, my dva se už dneska viděli." Pozdravím taky a zářivě se na něj usměji, hlavně proto jak nás Siriovy fanynka propalují pohledem, tedy především mě.
"A ahoj Reme, Petře. S vámi jsem se ještě nezdravila." Zazubím se i na ně a sednu vedle Siria, kde si nandám na talíř dvě topinky.
"Ahoj. Vyspala si se dobře?" Zatvářím se nechápavě. Sirius se mezitím dušeně směje.
"Ano, proč se ptáš?" Zeptám se. "A ty se směješ jako čemu?" Obořím se na Siria.
"Já? Ničemu."
"No proto." S pocitem zadostiučinění se obrátím zpět na Rema. "Ee takže proč si se ptal Reme?"
"Já jen, že si dobře naladěna." A pak mi to dojde.
"Ty si nás viděl, že?"
"Jojo." Mírně se začervenám, ale to už Sirius nevydrží a skácí se pod stůl. To zase rozesměje mě i Remuse. Takže se nakonec smějeme jako blázni všichni tři.
"Ahojky."
"Čemu se tady tak smějete? Péťo?" to už dorazili i Lily s Jamesem v obětí se šťastným úsměvem.
"Humchr." Odpoví mu Petr s plnými ústy až všechny poprská. Bože to je tak nechutný. Musím se zašklebit, což u nás vyvolá další salvu smíchu.
"Promiň Dvanácteráku, ale to byste nepochopili." Odpoví mu mezi smíchem konečně Sírius a dál se svíjí na zemi.
"Možná byste už radši měli přestat, jde sem McGonnagalová." Řekne nám Lily, což nám moc nepomáhá, protože se smějeme čím dál víc. Lily to sleduje trochu pohoršeně, ale koutky úst ji taky cukají. Po celé věčnosti konečně, ale alespoň vstaneme a sedneme se ke stolu.
"Slečno Martensová." Otáže se hned profesorka jak k nám dojde.
"Já nic neprovedla paní profesorko." Vyhrknu a zvažuju kolik toho už ví. McGonnagalka se na mě divně podívá, ale pokračuje dál.
"Chce s vámi mluvit pan ředitel. Heslo je Skořicové žabky." Jak to dořekne otočí se k nám zády a chce odejít, pak si ale vzpomene a otočí se zpátky k nám. "A ten zbytek vyřešíme později."
"A…ano paní profesorko." Odpovím jí a v duchu si nadávám jaký jsem pako, že se takhle prořeknu a podívám se po ostatních co oni na to. Ti se, ale jen zmateně koukali po mě. Pokrčila jsem proto jen rameny, zvedla se a šinula si to pomalu k Brumbálovi, v koutku duše tuším proč si mě zavolal. U chrliče chvíli přece jenom zvažuju jestli tam mám jít nebo ne, nakonec ale zvítězí má lepší stránka a já jdu nahoru do ředitelny.
"Dobrý den pane profesore." Pozdravím Brumbála, který stojí u Fawkese.
"Slečno Martensová, posaďte se přece." Pokyne mi a otočí se ke mně čelem, je na něm vidět jak je strhaný.
"Stalo se něco vážného pane profesore?" Zeptám se ho vyděšeně.
"Bohužel ano."
"Něco s mámou nebo tátou?" Vyskočím z křesla, jsem hrozně vyděšená a svírá se mi celý žaludek.
"Ano, s vaším otcem. Je mi to moc líto, ale je mrtvý." Po těchhle slovech se zřítím zase zpátky do křesla a v uších mi zní pořád ty dvě slova Je mrtvý…
"Jak…." Polknu. "Jak se to stalo? Proč?" Nechápu to.
"Obávám se, že to byli Smrtijedi. Moc mě mrzí, že vám to musím oznamovat zrovna ve chvíli kdy se připravujete na OVCE."
"Ale proč? Vždyť to byl jen mudla, nikomu nevadil a se mnou se nestýkal přes 10 let. Tak proč on?" Ptám se ho, potřebuju znát odpověď ať je jakákoliv. Cítím jak mi pomalu stékají po tvářích slzy, nechci plakat, ale nejde to zastavit.
"Chápu vás slečno, ale není to tak docela pravda, že nikomu nevadil." Podívám se na něj. Jak to myslí? "Byl jsem u vašeho otce, abych zjistil zda souhlasí s vaším sňatkem. Bylo totiž potřeba, aby souhlasili oba rodičové. A když se váš otec dozvěděl, že se máte vdávat proti své vůli, byl rezolutně proti. A domnívám se, že po našem rozhovoru si domluvil schůzku s vaší matkou. Co spolu probírali je mi záhadou, pouze mohu domýšlet, že ji coby váš otec oznámil, že s připravovaným sňatkem nesouhlasí.."
"Takže myslíte, že moje matka je Smrtijed a že ho zabila?" Nemůžu tomu uvěřit.
"To si netroufám tvrdit. Zmiňovala se snad s něčím vám?" Zeptá se mě klidně.
"Ne, od začátku roku mi poslal jen jeden dopis a to ještě jen proto, aby mi oznámila svatbu." Zhluboka se nadechnu. "Takže budu muset poslechnout matku a vdát se?" Zděšeně zamumlám.
"Nebojte se slečno, najdeme řešení. Pane Blacku pojďte dál a nestůjte za těmi dveřmi, ještě nám nastydnete." Prohlásí a pohybem ruky otevře dveře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KiVi KiVi | Web | 17. ledna 2008 v 15:13 | Reagovat

chdáááák jo a Siri poslouchal za dveřma jo? csss nevychovanej xD

2 panthy panthy | Web | 17. ledna 2008 v 15:30 | Reagovat

píšeš moc hezky...neni to kostrbatý a dobře se to čte :D Ke své škodě sem si přečetla jen tuhle kapču, ale až se vzpamatuju z těch pololetek, hodlám to napravit :)

3 Dragea Dragea | E-mail | Web | 17. ledna 2008 v 18:07 | Reagovat

Hmmm...začíná to být napínavé... jsem celá napjatá a zvědavá na další kapču ;)

4 Jenny Jenny | Web | 18. ledna 2008 v 9:01 | Reagovat

Tak to byla opravdu smutná kapča=( Ach jo, doufám, že se vdávat nebude muset=( Vážně skvěle napsaný, seš dobrá...a moc se těšim na další!! P.S: Fuuj, s touhle větou jsem fakt už trapná=D Ale je pravdivá...

5 wisty wisty | E-mail | Web | 18. ledna 2008 v 16:09 | Reagovat

ha fakt super! jen tak dál!!!

6 MarryT MarryT | Web | 17. května 2008 v 23:10 | Reagovat

Njn šmírák Sirius, ten aby se nechtěl dozvědět, co se děje. Páni ta její matka mi je sympatická čím dál míň.... Ten se jen ptám, proč se s ní otec tak dlouho nestýkal, možná mu to její matka zakázala.

7 luckily luckily | Web | 10. srpna 2008 v 18:24 | Reagovat

no, tak to bych do té její matky neřekla, pokud to teda byla ona...

a ten Sirius, a pak, že ženský jsou zvědavé!:)

nádhera a docela smutné

8 evi evi | 9. října 2008 v 14:39 | Reagovat

zajímavé, s těmi rodiči...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama