26.kapitola

7. února 2008 v 16:50 | Danula |  -Tichá voda břehy mele
Pozor opět se tu nic neděje:)

Musím se přiznat, že teď když to po sobě čtu znovu zjišťuju, že se tam zase nic neděje...nevím jak to, ale nějak mi teď nějak nejde zařadit to co chci. Slibuju, že do příště se to vynasnažím změnit.
A málem bych zapomněla, chtěla bych poděkovat holkám, že mi tady nechávají komentíky:)
A je to fakt ještě, že máme Rema. Protože, když jsme vešly do jejich ložnice skoro jsme to tam nepoznaly. Remus si musel dát sakra záležet a určitě i kluci. Ložnice byla zvětšená, u zdi byl malý bar, kolem pár stolků s židlemi. Postele zmizeli úplně pryč, místo nich byl velký taneční parket.
"Reme? Kde si se inspiroval? Je to nádherný?" Pochválím ho po chvíli okukování.
"No, viděl jsem pár mudlovských diskoték tak mi to přišlo jako skvělý nápad a dokonce jsme to tu s klukama odzvučili, aby jsme nebyli moc slyšet."
"Promiňte! Věnovali byste mi všichni pozornost?" Ozve se najednou hlas Siria z malého pódia, kterého jsem si před tím ani nevšimla. Sirius chvilku čeká a když si je jistý, že mu všichni věnují pozornost pokračuje dál.
"Děkuji. Jsem si jistý, že už jsme tu všichni. Takže tahle oslava je pro sedmé ročníky, aby pořádně oslavili zkoušky, které jak věřím máme všichni úspěšně za sebou. Ano, určitě i ty Evansová brzy Potterová." Spustil na Lily, která zrudla a schovala se za Jamese nebo možná ji James držel, aby nevlítla na Siria? Z mého pohledu nebylo moc poznat jak to vlastně je, každopádně to vyvolalo salvu smíchu.
"Takže pojměte to jako poslední šanci jak se rozloučit s Bradavicemi a malá rada pro zamilované: Jestli tady vidíte svoji tajnou lásku. Zkuste štěstí, je to možná naposled co máte možnost to zkusit a pro ty co už tu mají svoji/svého partnerku/ra popadněte ji a hurá na parket!" Zavelel do rozeznívajících se tónů Karla Marxe.
"Smím prosit?"
"Ty vždycky." Otočila jsem se na Siria a vložila mu svou ruku do jeho.
Všichni jsme si užívali blízkost druhé osoby. Dnes jsme totiž byli ještě děti, ale zítra, zítra se budeme muset postavit životu a vybojovat si svou vlastní cestu, protože tu za nás nikdo jiný nevybojovat nemůže kromě nás samotných. Se Siriusem jsme mlčky protančili půlku večera, nebylo třeba mluvit. V tu chvíli jsme měli oba jasno.
"Na chvíli tě opustím, ano?" Pošeptal mi.
"Dobře. Počkám tu." Sedla jsem si na židli a pozorovala jak jde k mikrofonu.
"Jak jste si určitě všimli dozněla nám další skvělá pomalá skladba a doufám si říct, že si to tady užíváte." Zeptal se objímajících se párů od kterých se neslo sborové "Joooo!" Musela jsem se usmát, v tu chvíli jsme byli určitě slyšet po celém hradě.
"Skvěle. A teď tu mám na vás už poslední otázku. Co vám máme hrát dál? Pomalé nebo raději více taneční písničky?" Chvíli bylo ticho než se ozvalo hlasité "Pomalé!"
"Fajn, fajn nebijte mě." Zaprosil je Sirius, ale bylo vidět, že se směje. Pustil další písničku, kterou jsem však neznala a vrátil se ke mně.
"Tak jsem zpět." Zazubil se.
"To jsem ráda." Odpověděla jsem mu po pravdě a stočila se mu do náruče.
"Můžu s tebou mluvit?" Zeptal se mě najednou.
"Samozřejmě, co ti v tom brání?"
"...."
"Siriusi?"
"Emh, jo promiň…já…..něco pro tebe mám." Vysoukal ze sebe a vytáhl malou krabičku z kapsy u kalhot. Hrklo ve mně, jakto že jsem ji necítila, když jsme spolu tančili?
"Už jednou jsem se ti ho dal." Otevřel ji a tam ležel řetízek, který jsem Siriovi vrátila tehdy o Vánocích.
"Přijmeš ho tentokrát?"
"Siriusi….já, určitě." Celá jsem zčervenala.
"Ale teď vážně nevím zda to byl tak dobrý nápad dělat u nás tu párty. Kam si lehneme?"
"Musím tě zklamat, já ještě nejsem unavená."
"Si dneska nějaká plná energie."
"Hmm a nejen dneska." Usměju se flirtovně.
"Možná vím, kam jít. Svěříš mi svoji důvěru a půjdeš se mnou?" Naoko se zamyslím.
"Ano." Jen se usměje a popadne mě za ruku.
"Jak si vlastně zvládl zkoušky?"
"Uaa…si strašná." Zaúpěl tiše a vedl mě dál po hradě. Já už věděla kam, poznala jsem to. Vedl nás na naše místo, do Astronomické věže.
"Jsi si jistý, že je to bezpečné? Nechci, aby nás Filch odchytil, víš jakou má na nás pifku."
"Neboj s klukama jsme mu zařídili malou exkurzi do Zapovězeného lesa."
"Cože?"
"Někdo mu dal anonymní typ, že se tam bude konat naše rozlučka." Zasměje se a já s ním. Představa jak Filch celou noc lítá po lese a hledá tam ožralý sedmáky je docela legrační. I když při naší smůle tady bude otravovat ještě za dvacet let.
"Pochválila jsem ti vlastně celou tu akci co jste dali dohromady?"
"Neee…"
"Tak ti to chválím teď." Pohlédnu na něj.
"Díky. Od tebe to zní nejlíp."
*******
Druhý den bylo poznat kdo slavil a kdo ne, což v praxi znamenalo, že všechny sedmé ročníky chyběli na snídani. Brumbál byl však prozíravý a rozhodl se, že speciálně pro ně udělá další
snídani v deset.
"Víte někdo jak Brumbál zjistil, že jsme slavili?"
"Je to ředitel. Musí vědět všechno."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jenny Jenny | Web | 7. února 2008 v 17:35 | Reagovat

Ok...sice se tam nic neděje, ale kapitola je moc hezká...tak pls další!

2 KiVi KiVi | Web | 7. února 2008 v 19:02 | Reagovat

jo je to dobrý...a to to dělali v astronomický věži??? aby nevypadli z vokna xD

3 Dragea Dragea | E-mail | Web | 7. února 2008 v 21:50 | Reagovat

Já cu taky vědět, co bylo ve věži...ty to vždycky skončíš v nejlepším X) no dobře...je to hezký

4 SaKuRuShka SaKuRuShka | Web | 9. února 2008 v 9:36 | Reagovat

Začlo 4.kolo začni si shánět hlásky!

5 Lia Lia | 16. února 2008 v 12:30 | Reagovat

super!!!!Velmi sa mi to paci...uz som zvedava na dalsiu kapitolu:))

6 MarryT MarryT | Web | 17. května 2008 v 23:37 | Reagovat

Krása!! Sirius a Dj.... Mno, on byl vždycky živější člověk ;-)

7 luckily luckily | Web | 10. srpna 2008 v 20:45 | Reagovat

nááádhera!! a u toho konce jsem se buchala..:)))

vážně skvělé

8 evi evi | 9. října 2008 v 15:01 | Reagovat

dobrý, jak obelstili Filche:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama