30. kapitola

28. února 2008 v 22:45 | Danula |  -Tichá voda břehy mele
Tak je to tu, pěkné kulaťoučké číslíčko.....

Docela mě překvapuje jak je to už dlouhý, ze začázku by mě nikdy nenapadlo, že to tak bude....No, ale asi už budu pomalu směřovat ke konci, uvidíme....Za chybky se omlouvám, nemám sílu to číst....
"Kam jsem ho jenom dala." Breptala jsem si pro sebe.
"Co hledáš Kate?" Zeptala se Lily jako první.
"Ten klíč." Obrátila jsem se na ni, jako by mohla vědět, kde je.
"Který?" Přidal se i James, ale to už jsem našla klíček v kapse u kalhot, které jsem na sobě měla o Vánocích. Vítězoslavně jsem ho pozvedla nad hlavu a zvolala "Mám ho!"
"To je super, ale co je to za klíč?" Ach jo ten Sirius….
"Co kdybych ti řekla, že je to klíč od našeho bytu, o kterém nikdo nemá ani zdání?" Mrknu na něj.
"Tak, byl bych šťastný a možná i trochu uražený, že…" Co chtěl říct jsme se už nedozvěděli, protože se v krbu zazelenalo a před námi se objevil Brumbál.
"Albusi?"
"Omlouvám se Richarde, ale potřebujeme nějaké místo na schůzku řádu. Nebude vadit, když dnes proběhne zde?"
"Jistě, že ne." Přikývl mu Richard.
"Jaký řád?"
"Jamesi? Běžte nahoru."
"Ne mami, chceme vědět co se tu děje. O jaký řád se jedná?" Bylo docela zajímavé vidět Evelyn a proti ní se tyčícího Jamese.
"Albusi, prosím." Otočila se Evelyn na Brumbála utrápeně.
"Možná bychom jim to mohli říci, věřím, že oni to nikomu neřeknou." Zamyslel se a pak se na nás na každého zvlášť podíval.
"Bojujeme proti Smrtijedům a čaroději, který je vede a říká si Lord Voldemort."
"Počkejte o něm jsem už slyšela. Chce jen čistokrevné kouzelníky." Přerušila ho Lily.
"Ano to je přesně on slečno. Proto jsem založil i Fénixův řád."
"To je všechno moc hezký, ale jak proti nim bojujete?"
"Kdyby jste mě pane Blacku pořád nepřerušovali všechno bych vám řekl. Snažíme se bojovat jak jen to jde, mnoho našich členů je na Ministerstvu odkud se snaží získávat informace a také se snažíme být včas na místech, kde tušíme, že se Smrtijedi mohou zdržovat."
"A vy v něm jste?" Obrátil se James na své rodiče.
"Ano."
"Proč jste mi o tom něco neřekli?"
"Nechtěli jsme tě vystavovat nebezpečí Jimmy."
"Vždyť už jsem dospělej." Rozčiloval se James.
"Promluvíme si o tom později ano Jamesi? Zarazil výčet jeho slov Richard.
"No tak my už půjdeme viď Kate? Zítra se určitě stavíme zítra. Dvanácteráku, Lily, Richarde, Evelyn profesore." Začal Sirius a tahal mě z pokoje.
"Jste si jistí, že raději nezůstanete tady. Přece jen co, když se vám něco stane?" Chtěla nám to Evelyn rozmluvit.
"Neboj Evelyn, já Kate ochráním." S tím jsme se přemístili a nechali Potterovy dumat jestli skutečně udělali dobře.
Po přemístění jsme se objevili v Londýně na South Eastu vedle vchodu do metra.
"Tak kam teď?"
"No teď babo raď." Podíval se Sirius na mě.
"Co je?"
"No řekl jsem teď babo raď a z nás dvou si tady baba ty." Rozesmál se a tím i mě.
"No jo no. Myslím, že už to mám." Zvolala jsem a táhla Siriuse k jednomu starému domu, který stál naproti metru. Dole u dveří jsem zkusila zatlačit na dveře, a když se otevřeli vešli jsme dovnitř a stoupali po schodech.
"Myslíš, že je to ono?"
"Nevím, jen něco mi říká, že ano."
"A říká ti i, které to bude patro či dveře?"
"Třetí." A strčila jsem do zámku klíč a otevřela dveře.
"Fakt? Jak to víš?"
"Jednoduše, je tu jméno mého otce." Vtáhnu překvapeného Siriuse do bytu. Je to tu pěkné, malé, ale pěkné. Musím se usmát, táta mě neviděl růst, přesto, ale věděl, že dávám přednost něčemu malému než honosnému.
V bytě je předsíňka, ze které vedou dvoje dveře jedny do koupelny a druhé do kuchyně. Tam jsou pak ještě jedny dveře a ty vedou do ložnice.
"Tady se nám bude líbit co říkáš? Tedy, alespoň prozatím." Prohlásil najednou Sirius, popadl mě a zamířil rovnou do ložnice.
"Siriuse neee."
"Joooo." Hodil mě do peřin a udělal psí kukadla, kdo by mu odolal? Ráno jsem se pak probudila první, Sirius ještě spal a vypadal vážně roztomile. Chvíli jsem se na něj dívala, jsem ráda, že je tu se mnou. Můžu se o něj opřít a jsem si jistá, že mě i miluje. Zavrtěla jsem hlavou a navlékla si jeho košili, ze které byla cítit jeho vůně a šla jsem do kuchyně podívat se co máme v ledničce. Klasika vajíčka, slanina, džus a pak ještě něco neidentifikovatelného co na mě i mrklo. Rychle jsem ledničku zase zavřela a uložila ukořistěné jídlo na linku. Po usilovném přemýšlení jestli uvařit hned nebo potom jsem šla do koupelny dát si ranní sprchu.
"Dobré ráno miláčku."
"Uaaa." Nadskočila jsem. "Ty vole. Tohle mi nedělej." Plácla jsem Siriuse do prsou.
"Promiň. Nevěděl jsem, že jsi tak lekavá."
"Lekavá? Lekavá? Jak by si se tvářil ty, kdybych tě vyděsila ve sprše?" Vyjedu na něj.
"Asi tohle." Přesvědčuje mě a začne si dávat sprchu se mnou.
"Um…hodláš to se mnou dělat po celém bytě?" Zeptám se, Sirius se jen lišácky usměje.
"Možná. Popravdě, všimla sis, že i tady je v kuchyni pěkný výhled?"
"V kuchyni se s tebou nebudu milovat Sirius." Protestuju, ale ten zanikne v jeho ústech.
"No tak dobře, ale v mé košili ti to hrozně sluší."
"Lichotky ti nepomůžou."
"A dobrá snídaně ano?" Zkouší to jinak.
"Hmm…možná." Mrknu na něj a společně vylezeme ze sprchy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Dragea Dragea | E-mail | Web | 29. února 2008 v 7:55 | Reagovat

Eh...k tomuhle mám dva komentáře... k začátku dobrý a ke konci lol :-D

2 barbora barbora | 29. února 2008 v 9:15 | Reagovat

perfektne:D skvela kapca aj poviedka:P

3 cassiopea cassiopea | Web | 29. února 2008 v 11:25 | Reagovat

hehe, nema chybu...:D:Duplne podareneeee!!:)

4 Lia Lia | 29. února 2008 v 16:22 | Reagovat

no kraaaaaasne:))....fakt super..uz sa tesim na dalsiu kapcu...a taktie na kapcu k pomste...to ma zaujalo troska viac:)

5 Cattgirl Cattgirl | E-mail | Web | 3. března 2008 v 12:46 | Reagovat

Skvěléé!!

Já ci další kapču..:o)

JInak si koukni na můj blog, jestli ceš. Mám tam taky povídky..:o)

6 Jenny Jenny | Web | 6. března 2008 v 16:01 | Reagovat

Tak to bylo hustý=D Zvlášť ten konec!=D Fakt povedený...

7 annetta annetta | 9. března 2008 v 19:33 | Reagovat

kraaaaasna povidka....dalsi kapitolku, plosiiiim plosiiiim plosiiiim

8 Kokosk Kokosk | E-mail | Web | 9. března 2008 v 19:42 | Reagovat

nááádjernáááá kapitola! Byla bych strašně ráda,  kdybys udělala pokračko 8-)

9 MarryT MarryT | Web | 18. května 2008 v 0:01 | Reagovat

Super byteček, jen by mě zajímalo kdy ho sehnala.

10 luckily luckily | Web | 11. srpna 2008 v 10:32 | Reagovat

nádherná kapitolka..:) akorát by mě zajímalo, jestli jí ten klíč poslal tatík, nebo jak s ek němu dostala.

11 evi evi | 9. října 2008 v 15:14 | Reagovat

no, byt jí táta dal, než umřel, ale spíš řešim, kdo jim naplnil ledničku:-))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama