IZMDS 8.kapitola - Romeo, Julie a nehoda 2/2

19. června 2008 v 21:41 | Danula |  - I Zmijozel má dobré srdce
Druhá část....

Našel ho sedět u krbu v obležení dvou blondýnek.
"Siriusi, můžeš nahoru?" Kývl směrem ke chlapeckým ložnicím.
"Jasně." Ležérně si odhodil vlasy z čela a zatímco blondýnky vzdechly (skoro jsem napsala zdechly), vstal a následoval Jamese nahoru.
"Co se stalo tam dole Dvanácteráku? Nějak moc si se staral o tu zmijozelačku."
"Má jméno to zaprvé a za druhé, když se tě zeptám odpovíš mi pravdu?"
"Ale ty mi taky zodpovíš otázku."
"Souhlas."
"Ptej se." Sedl si Sirius.
"Vyslal jsi kouzlo, které zranilo Meg?"
"Možná…Nevím to jistě, vyslal jsem kouzlo zároveň s Bellou." Na chvíli se rozhostilo ticho. James zůstal na svého skoro bratra zírat.
"Teď já. Spíš s ní?" James vyletěl při téhle otázce jako čertík z krabičky.
"Víš, že bude mít následky? Kvůli tobě bude mít na obličeji jizvu!"
"Tak to v posteli nevadí ne? Nebo je v tom něco víc?" Smál se Sirius. James po něm vystartoval. Začali se spolu prát.
"Jamesi přestaň!" Bránil se Sirius
"Proč tolik vyvádíš?" Únik před pěstí. Sirius chování svého přítele nechápal, takhle se nechoval ani když jednou prohlásil, že by Evansovou mohl zbalit.
"Ty si do ní zamilovaný!" Svitlo Siriovi a dostal ránu do nosu.
"Pane bože Jamesi! Vždyť je ze Zmijozelu!" James se zastavil. Zhnuseně se na Siriuse podíval. Byl naštvaný ne rozzuřený.
"S tebou jsem skončil." Prohlásil pevně. Otočil se a odcházel pryč.
"Vzpamatuj se! Nemůžeš ji milovat!" Křikl za ním ještě Sirius celý od krve. James se neotočil, pokračoval v cestě. Vyšel ze společenské místnosti a pokračoval zpět na ošetřovnu. Přede dveřmi ho už čekal Severus s Lily.
"Kde je Bellatrix?"
"Už odešla. Kde je Black?"
"Ve společence." Zase se měřili pohledy. Lily se bála, že se znovu pustí do hádky, ale nestalo se tak.
"Je mi to líto." James se díval Severusovi přímo do očí a myslel to upřímně. (Tuhle větu nesnáším:))
"Mě také." Severus se otočil a v doprovodu Lily odcházel pryč. James chvíli nerozhodně postával přede dveřmi, ale nakonec vešel dovnitř. Megan stále spala a on u ní za chvíli také.
"Bude v pořádku, uvidíš." Uklidňovala ho Lily.
"Nikdy jsem neměl souhlasit s tím jeho stupidním plánem." Rozčiloval se. Lily ho objala.
"Není to tvoje vina. Byla to nehoda."
"Hm…"
"Severus!" Severusovi černé oči pozorovaly ty Lilyiny smaragdově zelené. Vzpomněl si co mu vyčetla Megan. Hlas srdce. Pro jednou ho poslechl. Sklonil svá ústa k Lilyiným a políbil je. Cítil jak ztuhla. Chtěl se odtrhnout, ale nepustila ho. Přitáhla si ho blíž a začala mu sladké polibky oplácet. Bylo štěstí, že byli v Komnatě nejvyšší potřeby, kde je nemohl nikdo vidět.
Zůstali tam spolu až do rána. Spali v objetí jeden druhého, okolo sebe rozházené školní uniformy. Jako první se probudil Severus. Opatrně se nadzvedl na loket a pozoroval spící Lily. Byla překrásná, když spala. Nechtělo se mu věřit, že by se na něj, Severuse Snapea usmálo konečně štěstí. Vždyť tuhle dívku miloval již od prvního setkání v parku. A teď tu leží, spící vedle něj po společně strávené noci. Možná ho i dokonce miluje!
"Hm…Dobré ráno." Probudila se Lily.
"Dobré ráno." Usmál se Severus. Lily ho za to obdarovala políbením na nos.
"Co budeme dělat?" Severus si povzdechl, věděl přesně co myslí.
"Nevím. Nechci, aby se ti stalo to co Megan." Začal opatrně.
"Proč by se mi něco mělo stát?" Nechápala Lily.
"Každý jsme odjinud a hodně lidí od nás se přiklání k novému černokněžníkovi." Věděl, že tím Lily nejspíš ubližuje, ale nechtěl, aby se jí něco stalo kvůli němu.
"I ty? Přikláníš se k němu?"
"Ne."
"Pak vím, že mě ochráníš." Lily si tím byla jistá. Schoulila se mu v náručí a Severus ji objal.
Zatímco oni dva měli noc i ráno krásné, na druhé straně hradu to tak růžové nebylo. James celou noc proseděl u Meg, která stále spala. Držel ji ruku a odmítal se kamkoli hnout což okolo jedenácté večer zjistila nejen Pomfreyová, ale i Brumbál.
"Pane Pottere běžte si lehnout na svoji kolej. Tady nejste nic platný." Vzbudila ho Poppy.
"Umg…Ne, já tu zůstanu."
"Pane Pottere."
"Madame Pomfreyová. Já tu s ní zůstanu a nedostane mě odsud ani ředitel Brumbál."
"To rád slyším Pane Pottere." Vešel do dveří Albus. Vedle něj kráčela i Minerva a Horacio.
"Albusi ten chlapec tu přece nemůže zůstat." Protestovala Poppy.
"Myslím, že pana Pottera odsud nedostanu ani já." Mrkl na Jamese.
"Je v pořádku?"
"Ano. Dala jsem ji lektvary, ale ta jizva ji nejspíš zůstane." Ano, jizva. Jamesovi se vařila krev, to on za to mohl. Meg miloval, ale byl za to zodpovědný a bál se, že ho bude nenávidět.
Bolest odezněla, ale zůstal divný pocit, že něco není v pořádku.
Cítila jsem jak mi někdo drží ruku. Domyslela jsem si, že to bude nejspíš James. Vychutnávala jsem si ten pocit, protože za ruku mě ještě nikdy nedržel. Otevřela jsem oči a pozorovala ho jak mi oddechuje u postele. Nejspíš tu byl celou dobu.
Lehce do něj drbnu, ale ani to s ním nehne. Vyprostím svou ruku z jeho a zastrčím si pramen za pravé ucho. Když tak učiním něco ucítím. Cítím to slabě, ale jsem si jistá, že obvaz to není. Začnu opatrně hledat svoji hůlku, ale zarazí mě ruka. Jamesova ruka a pohled.
"Jak se cítíš?" Zamračím se. Jak se asi může cítit člověk, který se probudí na ošetřovně?
"Moc dobře ne, ale co mám na obličeji?" Uhnul očima. Poprvé uhnul on. Co se děje? Co mi skrývá?
"Co tam mám?"
"Musíš odpočívat. Jinak tě Pomfreyová nepustí." Odvracel řeč jinam. To se mi nelíbí.
"Co mám na obličeji?" Zeptala jsem se tvrdě a nekompromisně.
"Meg."
"Jamesi." Rezignovaně si povzdechl a vyčaroval zrcadlo. Opatrně mi ho podal a sledoval co budu dělat. Vzala jsem ho do ruky a pomalu otočila. To co jsem tam uviděla jsem nečekala. Na pravé straně mé tváře byla jizva, spálenina.
Z očí mi vytryskly slzy. James mě takřka okamžitě držel v náručí a slíbával všechny slzy na tváři. Jakmile, ale jeho rty narazily na jizvu ucukla jsem.
"Běž prosím pryč."
"Magií…Je mi jedno, že…"
"Běž pryč."
"Magií."
"Vypadni!" Zakřičela jsem z posledních sil. Šel. Nemělo cenu mě v tomhle stavu o něčem přesvědčovat a tím míň o tom, že mu to nevadí.
"Proč si ho vyhnala, když víš, že tě skutečně miluje?" Objevil se náhle strýc.
"Nechci, aby mě takhle viděl."
"Byl u tebe celou noc." Na to jsem neměla žádnou odpověď.
"Kdy budu moci odejít?" Strýc pokrčil rameny. Nechce mi doříct schválně. Ví, že bych protestovala.
James zlomeně došel do Velké síně na snídani. Sirius ho propaloval pohledem už od dveří, ale James ho ignoroval. Šel rovnou za Lily.
"Ahoj. Můžu si přisednout?"
"Ahoj. Jasně. Co Meg?" Uvolnila Lily vedle sebe místo.
"Díky. Už se probrala a vyhodila mě."
"Zjistila, že? Snáší to blbě?"
"Jo."
"Zajdu za ní."
"Zkus to."
Lily za mnou vážně došla, ale nemluvila jsem s ní. S nikým. Od všech jsem se odřízla až na strýce.
První týden po mém konečném propuštění byl nejhorší. Všichni zírali, snažili se prohlédnout přes mé vlasy zahlédnout tak jizvu. Jizvu, kterou mi způsobil Sirius Black a já nic neřekla. Vůbec nic. Severus s Lily se mnou zkoušeli mluvit, ale nepochodili a James mě tiše pozoroval. I jemu jsem se vyhýbala, ale když mě nepozoroval pozorovala jsem já jeho. Nemluvil se Sukní, která byla samá modřina. Věnoval se škole, tréninkům, Remusovi, Lily a dokonce sem tam prohodil slovo se Severusem a tak pořád dokola. Občas, když hrál Nebelvír Famfrpál jsem se schovala na tribunu a držela mu pěsti, aby chytil zlatonku první.
Od mé "nehody" uběhl už dlouhý čas, byl tu prosinec a s ním i Vánoce, ale pro mě poprvé za celý můj život byli Vánoce něco co bych nejraději vyškrtla z kalendáře.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | E-mail | Web | 19. června 2008 v 22:35 | Reagovat

:o( chudáček :o( akorát nevím, kdo je větší chudák...jestli James, že ho odmítá nebo Meg, že odmítá jeho...doufám, že se s ním zase začne bavit a budou šťastní, protože co je jedna jizva...taky mě zajímá, co udělá James až se doví, že to kouzlo vyslal Sirius...ale hrozně se ti to povedlo a já se těším na další ;o)

2 Teresie Teresie | E-mail | Web | 20. června 2008 v 20:13 | Reagovat

Píšeš božsky!!! Ale jsou jako chudáci oba :D jsem zvědavá jak to bude pokračovat takže piš rychle!!! :D zatím pááá

Terinkááá

3 Danula Danula | E-mail | Web | 20. června 2008 v 20:20 | Reagovat

ježda děkuju, já osobně si teda myslím, že nepíšu nijak dobře, ale pochvala vždy potěší:)

4 Dragea Dragea | E-mail | Web | 20. června 2008 v 22:00 | Reagovat

To je dobré... ty vždycky všecko hezzký, ve tvých povídkách musíš tak dokonit...

5 Danula Danula | E-mail | Web | 21. června 2008 v 9:48 | Reagovat

Vždyť mě znáš Dragy(jo můžu ti tak vůbec říkat?) já všechno krásný vždycky zkazím, některou svou poznámkou nebo scénkou a je konec všeho krásného. Bohužel to přenáším i do povídek:)

6 KiVi KiVi | Web | 22. června 2008 v 1:47 | Reagovat

ježiši ta je....úúúúh na zastřelení...j to je to správný slovo..konečně povídka kde mi je Jamie sympatickej a ona je to taková slepice...poprvý když od něj utekla a to nic ani neřekl...dobře nepochopila sem to ale to by se vsáklo, ale teď podruhý? Já osobně bych potřebovala podporu, kdy by mi někdo koho miluju řekl, že mu nevadí, že mám jizvu na obličeji

7 Lia Lia | 22. června 2008 v 14:48 | Reagovat

och no to je hrozne..ale ako fakt..hnusak Sirius...ale zasa.ako sa zachoval James...tak to je fakt laska.:)...a dufam,ze to nejako vyriesia medzi sebou....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama