Žpž 4. kapitola - Život není fér....ani po "smrti"

2. května 2009 v 11:00 | Danula |  - Život po životě
Ahojky doufám, že si tuhle kapitolu užijete (Já se bohužel snažím neúspěšně učit na praktickou maturu:().
Věnuju ji všem co tuto povídku čtou a speciálně Martince a Dragee, oni ví za co:)

Tma začala pomalu ustupovat, ale dívku schoulenou v rohu to nezajímalo. Její kdysi usměvavé oči, byly nyní vyplakané. Hlavu si držela v rukách a houpala se ze strany na stranu. Přála si, aby už byl konec, ale stále to nepřestávalo. Před jejíma očima se znovu začal přehrávat její život.
Bylo to jako film v kině, kde mohla jen sedět a koukat, nezasahovat do děje. Nejdříve myslela, že se zblázní, že ji ta bolest zabije, ale nestalo se tak.

Její mladší já, o tolik šťastnější a bezstarostnější, běželo po chodbě Krásnohůlského zámku. Šla na hodinu a nestíhala. Vymýšlela jakou výmluvu profesorce oznámí, ale něčí ruce ji zabránily v dalším pohybu a vtáhly ji do otevřených dveří. Vyděšeně se otočila, aby pořádně vynadala tomu, kdo jí zdržoval.
"Francois?" Překvapeně hlesla, když uviděla usmívající se tvář svého přítele.
"Chere...Nejsi ráda, že mě vidíš?" Zeptal se zklamaně.
Současná Gwen si mladíka před sebou prohlížela - vysoká, štíhlá postava, černé vlasy elegantně uvázané do slušivého culíku.
"Vyděsil si mne." Řekla mu popravdě a políbila ho.
"To už je lepší." Usmál se na ni, ale Gwen o krok ustoupila.
"Musím na hodinu, už teď mám zpoždění." Francois se zatvářil zmučeně.
"Ma petit, to je mučení!" Vykřikl nešťastně.
"Daruj mi jeden den…" Klekl si před ní na kolena a ruce sepjal v prosícím gestu. Gwen se zachichotala a pomalu přikývla.
"Ty jsi takový kašpar." Francoia ji šťastně popadl do náruče a zatočil se s ní dokola.
"Pro tebe vše Chere, jen pro tebe a tvůj úsměv."
"Miluju tě a moc." Francois Gwen políbil láskyplně na ústa a její ruce ho objaly kolem ruce.

I teď Gwen mohla cítit tu lásku, která z obou vyzařovala. Chtěla začít plakat nad tou ztrátu i když nevěděla přesně proč, ale její slzné kanálky byly prázdné. Všechny její slzy byly pryč, zůstala jen bolest. Stále přítomná a nekončící bolest. Film však neúprosně pokračoval. Zmateně pozorovala plátno před ní. Opravdu musela sledovat všechny své vzpomínky? Nechtěla prožívat tu bolest, znovu a znovu pořád dokola.

"Zlato, co se s tebou děje?"
Zeptala se mile leč ustaraně žena, ve které poznala svou matku. Chtěla ji obejmout stejně jako její mladší já, ale neviditelná zeď ji nepustila.
"Nic mami…Opravdu." Řekla, když uviděla matčin pohled.
"Víš, že nám můžeš říct všechno." Ujistila ji její matka, ale ihned musela jít k brečícímu bratrovi.
Gwen se poprvé, v této noční můře, usmála. Vidět malého Almuse, bylo vždy uklidňující. Její úsměv, ale nabral hořký až bolestný podtón, když do kuchyně přicupitala Melanie a s ní i Petr. Oba se zavěsili na Gweniny ramena a spadli na zem. Gwen se však smála spolu se svými sourozenci. Byl čas svátků, Vánoce se blížili.
Do dveří u kuchyně něco narazilo. Gwen byla okamžitě na nohou a chystala se vytáhnout svou hůlku. Šest vyděšených očí ji sledovalo, zrychleně dýchala, oni její počínání nechápali. Netušili co se v jejím světě odehrává, jaké nebezpečí jim hrozí. Dovnitř, ale vstoupil její otec. Rychle sklopila hůlku.
"Omlouvám se." Zašeptala a sklouzla znovu do své židle. Na co jenom myslela? Mohla ublížit vlastnímu otci. Ten si opatrně sedl naproti ní. Měkce ji vzal za ruce a povzdech si.
"Co se děje beruško?" Gwen mu pohlédla do očí.
"Je mi to tak líto, tati."
"To je v pořádku, spolu to vyřešíme." Uklidňoval ji. Záporně zatřásl hlavou.
"Nemůžete mi pomoc. Tohle se děje v mém světě." Šeptala dál jakoby se bála, že hlasitějšího projevu není schopna. Otec s matkou na sebe zmateně pohlédli.
"Něco ve škole?" Znovu záporně zatřásla hlavou.
"Je tu zlý kouzelník, Voldemort, on…Nenávidí všechny mudly a mudlovsky narozené čarodějky a kouzelníky. Ohrožuje všechny, kteří jdou proti němu." Její matka vyděšeně vyjekla.
"On stojí za těmi nehodami v Anglii?" Zeptal se opatrně otec, Gwen přikývla.
"Pak se nemusíš bát, jsme v bezpečí, jsou od nás daleko." Nechápavě na něho hleděla. Oni to nechápali!
"Ale…" Chtěla namítnout.
"My ti věříme, zlato. A kdyby to bylo naléhavé, tvoje škola by udělala nějaké opatření." Její já si poraženě povzdechlo, zvedlo se a pomalu odešlo z kuchyně.

Nevěřícně se dívala na své rodiče a něco v ní pomalu praskalo. Chtěla odsud pryč! Nechtěla tu zůstat a už vůbec sledovat své vzpomínky, ale neviditelná síla ji stále nechtěla pustit. Zraněně se svezla na zem. Obraz před ní znovu poskočil. Byla o něco starší, nejspíš už byla i venku ze školy.
"Stále se to zhoršuje." Oznámila starší bělovlasá žena místnosti plné lidí.
"Už se pokusili převzít i Anglické ministerstvo a co je nejhorší, snaží se naverbovat naše čarodějky a kouzelníky." Gwen i její přátelé se po sobě nesouhlasně podívali.
"Jak jim v tom zabráníme?" Ticho. Jak zabránit někomu, koho se bojíte, dělat to, co nemůžete dokázat? Těžká odpověď. Než stihl, ale někdo odpovědět, vletěl dovnitř mladý člověk, muž. Gwen v něm poznala Jonáše Bernáta, spolužáka Francoise.
"Stala se nehoda." Dýchal a rychle se podíval ke Gweninu mladšímu já. Obě ztuhly.
"Dům někdo zapálil, ale naštěstí se všichni dostali včas ven."
"Věděla jsem to. Věděla jsem, že ohrozí i mou rodinu." Svezla se na židli. Francois ji objal.
"Jsou v pořádku, jsou v bezpečí Ma petit." Šeptal.
"Nejsou…A nikdy nebudou." Povzdechla si poraženě.
Vzpomínky běžely dál.
Celá její rodina stála se zabalenými kufry, čekala na ni. Ona se, ale musela ještě rozloučit s Francoisem. S jejím sladkým Francoisem. Dívala se mu do očí, viděla jak jí prosil, aby neodcházela. Musela. Její rodina bylo to nejdůležitější co měla.
"Slečno Cageová, pokud to bude bezpečné, zkuste kontaktovat profesora Albuse Brumbála a předat mu tento dopis. Spolupráce s Fénixovým řádem by nám mohla pomoci." Žádala ji její bývalá profesorka, jak předávala dopis do jejích rukou. Neznatelně přikývla a chtěla odejít, ale Francois ji zastavil. Stáhl ji do objetí a políbil ji, dlouze a se vší láskou, kterou k ní cítil.
"Na rozloučenou…Vrať se mi co nejdříve Chere." Řekl chraplavě, ještě jednou ji políbil a nechal odejít. Vrátila se zpět k rodině, naposledy se podívala do očí člověka, kterého milovala a přemístila se pryč.
"Opravdu je nutné, aby u toho byla i ona?"
"Ano." Francois si frustrovaně prohrábl rukou vlasy.
"Proč ona a její rodina?! Nic neudělali a byli na správné straně."
"Jsou oběti války." Řekla odměřeně jejich bývalá profesorka. Francois na ni šokovaně hleděl
"Jejich smrt možná zachrání tisíce dalších. Donutí naši vládu odsoudit počínání Voldemort a začít proti němu bojovat."
"Ale proč oni?" Její oči ho probodly.
"Měl by si to chápat…Čím větší oběť, tím větší rozhořčení…A co víc kouzelnický svět pobouří než vražda mudlovské rodiny čarodějky?" Ticho….

Ticho….Film skončil….Klečela na zemi a slzy, které se konečně objevily nechala stékat po tváři, po cestičkách, které už znaly nazpaměť.
Zradily ji…..
Lidé, kterým věřila ji zradily….A ta bolest ji rvala zevnitř. Jediné co chtěla bylo odsud odejít a zapomenout. Zapomenout kým byla, co udělala….
"Chci jen zapomenout…." Nesl se její šepot smíšený s jejími vzlyky. Pak vše zčernalo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sawarin Sawarin | Web | 2. května 2009 v 16:26 | Reagovat

Páni.. Skvělá kapitola. Moc pěkná.. Tahle povídka se mi líbí stále víc a víc.. Moc se těším na pokračování..:)

2 Hope Hope | 2. května 2009 v 21:26 | Reagovat

skvělá kapitolka...úžasná a já se moc těším na její pokračování ;o)

3 Wewe Wewe | Web | 2. května 2009 v 22:32 | Reagovat

Ahojki máš moc krásný blog! Já právě teď začínám tak mohla by ses mrknout na moji povídku? Díky moooc :-)

4 Angel Angel | 3. května 2009 v 9:51 | Reagovat

No to je nádhera, začala sem to těď číst a dočetla jsem to jedním dechem. Slib mi, že co nejdřív bude pokračování prosííím. Měj se  Angel.

5 Dragea Dragea | E-mail | Web | 3. května 2009 v 20:57 | Reagovat

Awrrr... úžasné. Opravdu úžasně popisuješ utrpení způsobené vzpomínkami na minulost... >:)

6 Angel Angel | 4. května 2009 v 17:56 | Reagovat

napiš napiš napiš prosíííím. jj šílím

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama