Žpž 7. kapitola - První vzpomínky...

19. srpna 2009 v 21:00 | Danula |  - Život po životě
Po dlouhé, dlouhé, dlouhé, dlouhé, dlouhé, dlouhé opravdu dlouhé pauze jsem zpět :) Je mi líto, že jsem tu nebyla dřív, ale řešila jsem jiné věci. Nejdřív práce a pak se v mém světě objevil nový člověk, který je pro mě moc důležitý a na psaní mi nezbyl čas....Tak zatím...
Tahle kapitola je nic moc asi jako ty ostatní, ale uvidíme jak se to vyvine.



Čas plynul rychle, když byla s ním. Ode dne kdy se probudila, uběhly dva měsíce a čtyři dny. Na svou minulost si stále nemohla vzpomenout, ale Sirius ji bohatě vynahrazoval budoucnost. Zpočátku byli oba dva dost opatrní, ale po počátečním ostychu se spolu sblížili. Mohlo by se to zdát divné, ale Sirius k ní byl velice milý a pozorný. Do ničeho ji netlačil a byl ji oporou, kterou potřebovala. James i Lily byli zpočátku překvapeni, ale po čase se i oni s Gwen spřátelili. Lily Gwen hned na začátku řekla jaký Sirius byl, aby si nedělala přílišné naděje, ale zároveň ji přiznala, že jako přítel je úžasný a spolehlivý.

"Děkujeme za večeři Lily. Příště mi musíš dát i recept." Usmívala se Gwen a obouvala se.
"Určitě a dám ti i ten na omáčku. Mám pocit, že Sirius sem chodí jen kvůli mému vaření."
"Teď mi křivdíš!" Dramaticky vykřikl Sirius a chytl se Gweniných boků.
"Jsem si jistý, že ano Tichošlápku." Pochechtával se i James.
"Tohle je spiknutí." Zabručel Sirius ublíženě.
"Jediný kdo mi rozumí a ví, že mluvím pravdu je můj drahý kmotřenec." Lily převrátila oči v sloup. Někdy byl Sirius horší než malý Harry.
"Ty si takový chudáček…Nikdo tě nechápe…"
"Přesně." Zakončil to Sirius a dal Lily pořádnou pusu na tvář.
"Stejně, ale vím, že mě milujete." Mrknul na ně.
"Vážně byste už měli jít." Smál se nahlas James. Gwen souhlasila a chytla ho za ruku.
"Pojď ty můj chudáčku. Musíme nechat rodiče a malého odpočívat, navíc máte zítra důležitou poradu." Sirius ji vzal kolem ramen.
"Máš pravdu." Usmál se na ni.
"Zítra Jamesi." Mávl rukou.
"Projdeme se?" Nabídl svou dlaň.
"Moc ráda." Přijala Gwen a následovala ho do tmy. James s Lily se pro sebe usmáli a zavřeli dveře, bylo tak zábavné sledovat Siriusovo chování, když byla okolo Gwen.
"Není ti zima?" Zeptal se starostlivě Sirius.
"Teď už ne." Vlepila Gwen Siriovi pusu na tvář.
"Dnes je opravdu krásná noc." Více se k sobě přitiskli a pokračovali ve své malé procházce. Oba si tak rychle zvykli na přítomnost toho druhého. Patřili k sobě jako noc a den, oheň a voda…Nikomu nepřišlo divné, že se tak rychle sblížili, proč také? Byla zvláštní doba, kdy se čekat nevyplácelo.

******

"Zkusím přijít domů co nejdříve." Políbil ji Sirius a rychle odešel. Uchechtla se. Zdálo se jí to nebo se opravdu chovali jako manželé? V podstatě jí to ani nevadilo. On miloval ji, ona jeho a to bylo důležité. V jeho blízkosti zapomínala na čas a na vědomí, že nezná svou minulost. Oba pátrali, ale nemohli nic najít. Dokonce spolu zašli k psychiatrovi, který se jí pokusil zhypnotizovat. Nepomohlo to, měla v sobě jakýsi blok. Zkusili i další metody - jógu, meditaci, tai-či…Nakonec se shodli, že tomu nechají volný průběh a uvidí se. Sirius ji, ale ujistil, že za ní bude stát ať výsledek bude jakýkoliv.
Byla tehdy tak vyděšená, bála se co její minulost skrývá. Nechápala proč ji její rodina nehledá, copak žádnou neměla? Slabě potřásla hlavou, Sirius byl nyní její rodina. Pustila si televizi, kde jel zrovna nějaký rozhovor se známou francouzskou zpěvačkou. Začala u toho i uklízet a pořadu se věnovala spíše podvědomě. Náhle se, ale zarazila, věděla co ona zpěvačka říká, přestože mluvila francouzsky!
Co to znamenalo? Rozuměla ji, protože byla francouzské národnosti nebo protože se ji učila ve škole? Před očima se ji vytvořil obraz pětičlenné rodiny před domkem. Z očí jí vyhrkly slzy pod návalem ztraceného citu. Zhroutila se na zem a začala plakat. Netušila jak dlouho tam seděla a plakala. Bylo jí to jedno, cítila se tak špatně.
V takovém stavu ji našel i Sirius večer, když se vrátil.
"Pane bože, Gwen…Jsi v pořádku?" Přiskočil k ní a ona se mu ihned stočila v náručí.
"J…Jak…Jsem..T..To…Mohla zapomenout?" Vzlykala mu do ramene. Sirius ji tiše houpal ze strany na stranu a hladil přitom po vlasech. Nechal ji čas se uklidnit.
"Ššš… Copak se stalo?"
"Zapomněla jsem na ně." Pohlédla na něj.
"Zapomněla…"
"Na koho? Vzpomněla sis na něco?" Jeho oči zasvítili takovou nadějí.
"Ano…" Zhluboka se nadechla.
"Mám tři mladší sourozence, Sophie, Petera a Almuse." Usmála se při další vzpomínce.
"Sophie milovala, když jsem před ní kouzlila, chtěla být také čarodějkou. Peter byl zase vždycky tak inteligentní a Almus…Oh Almus, malý, roztomilý Almus…" Povzdechla si smutně.
"J´ai donc manquer." (Tolik se mi po nich stýská.)
"Co to bylo?" Gwen na Siriuse nechápavě pohlédla.
"Que pensez-vous?" (Co myslíš?)
"Mluvíš francouzsky."
"Je ne parle pas." (Nemluvím.) Ohradila se, ale hned se zarazila.
"Je parle?" (Mluvím?)
"Ano." Přikývl Sirius s úsměvem.
"Vrací se ti vzpomínky. A teď, když víme, že jsi se narodila ve Francii začneme hledat i tam. Tvoje rodina tě určitě hledá." Gwen se s nadějí usmála.
"V to doufám…"

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Hope Hope | Web | 20. srpna 2009 v 0:41 | Reagovat

konečně nějaká kapitolka od tebe =o) ani nevíš, jak mě potěšila =o)
Gwen je mi líto...sice si vzpomíná, ale z toho, že? mno, jsem zvědavá, jak to bude dál...

2 Sawarin Sawarin | Web | 20. srpna 2009 v 16:03 | Reagovat

No pání.. Tak jsem se přece dočkala pokračování.. Kapitola se ti moc povedla.. Jsem ráda, že si Gwen aspoň na něco vzpomněla, ale přitom je mi jí líto, protože ne všechny vzpomínky budou příjemné. Až si vzpomene na všechno, co stalo.. Každopádně se mi strašně líbí přístup Siriuse. Ten je fakt sladkej.. Moc se těším na pokračování. Doufám, že bude brzo..:)

3 Angel Angel | 23. srpna 2009 v 11:05 | Reagovat

Nááádhera, rychle pokračuj

4 Nikky Nikky | 24. srpna 2009 v 19:45 | Reagovat

Strašně pěkně píšeš jen mě hrozně mrzí že nepřidáváš kapči k I zmijozel má dobré srdce :-(

5 Dragea Dragea | E-mail | Web | 29. srpna 2009 v 18:24 | Reagovat

No konečně další kapča :) Sice to mohlo být delší,ale je to celkem dobré...

6 Terry Terry | Web | 12. ledna 2010 v 17:17 | Reagovat

hezké, začala jsem teprve číst první kapitolu, ae vypadá to zajímavě, taky píšu povídky, nechceš se spřátelit?
Terry

7 Hani Hani | 6. července 2010 v 18:18 | Reagovat

prosím prosím napiš další kapitolku..líbí se mi, jak píšeš a ráda bych si přečetla pokračování příběhu o Gwen..prosím prosím:)

8 Maryola Maryola | 20. července 2010 v 11:21 | Reagovat

Prosím, moc tě prosím, napiš pokračování! A hlavně je škoda že nepřibývá nic k I zmijozel má dobré srdce... =(

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama